 |
|
|
|
|
|
|
|
|
| |
|
| |
|
|
|
|
| |
|
|
|
Voda a vodní filtry:Všichni racionálně uvažující lidé shodnou, že čím je voda a ovzduší kolem nás znečištěnější, čím je naše strava méněcenná, znehodnocená je horší pro naše buňky a tím i pro naše tělo. Celosvětovou kvalitu ovzduší sami zcela nezměníme a pozitivní výsledek může přinést pouze celosvětová snaha. To co můžeme ovlivnit denně sami je kvalita naší stravy, pitné vody a pohybového režimu. O tom co jí, pije a jak vypadá rozhoduje každý sám. Základní fakta biochemie a fyziologie poukazují na nejdůležitější prvek naší stravy – vodu. Podle naší tělesné hmotnosti a druhu tělesné aktivity by každý z nás měl vypít od dvou do čtyř litrů tekutin denně. Voda je univerzálním prostředím biologických dějů, které probíhají v živých organizmech na všech stupních vývoje. Množství vody v našem těle je odlišné u každého jednotlivce v závislosti na věku, váze a pohlaví a mění se s jeho příjmem a výdejem, zdravotním stavem. 50 – 75 % tělesné hmotnosti tvoří voda (záleží na tom, zda se jedná o muže, ženu nebo dítě). Naše krev, ledviny i plíce jsou téměř 80 % z vody, mozek, střevo, kůže ze 75 %. I naše kostra je z 1/4 tvořena vodou.
Těžké kovy se v přírodě nerozpadnou, ale dále kontaminují naše vody, krmiva pro zvířata a následně i samotné zvíře. Nejnebezpečnější z nich jsou kadmium (0,005 mg/l), rtuť (0,001 mg/l), olovo (0,05 mg/l), arsen (0,05 mg/l), hliník, měď, (mangan (0,1 mg/l), a chrom) . Tyto látky vykazují tendenci usazovat se v různých tkáních a následně měnit jejich funkce. Některé jsou škodlivé v jakémkoli množství a narušují rovnováhu lidského organismu. Dále bychom mohli pokračovat: pesticidy, insekticidy, fungicidy, saponáty, dusičnany, dusitany, průmyslové chemikálie, radon, mrtvé organismy (chlorací zničené -koky, 0;atd Není divu, že těch, kteří se rádi napijí vody z vodovodu, stále ubývá. Spasí nás balené vody ? Prodej vody v obalech se rozrůstá. V současné době již několik desítek firem produkuje různé druhy vody v obalech a jejich nabídka se neustále rozšiřuje. Při rozhodování, kterou balenou vodu si koupit, je zákazník často odkázán na reklamu, popřípadě obal. Většina vody v obalech je jednoduše vodou z kohoutku, která projde minimálním množstvím filtrů, se všemi nečistotami přítomnými. Tyto druhy vody, které se nazývají „minerální“ a „pramenité“, mají pouze minimální množství minerálů do nich dodaných a podle zákona by měli pocházet skutečně z pramene. Vodu, která se dostane do našeho organismu neprezentuje pouze šálek vody na zapití jídla či hašení žízně, ale veškerá voda kterou používáme k přípravě teplých nápojů, polévek a jídel. Tak a jsme u toho. Počítejte se mnou ! Pokud by chtěla být naše česká čtyřčlenná rodinka ve všech směrech důsledná a na všechno by kupovala vodu v 1,5 l lahvích, tak by jich spotřebovali průměrně za rok 2400 (= 3600 l vody). Finančně to vychází něco kolem 28.000,- Kč. A znamená to týdně několikrát vláčet domů ze supermarketů kartóny pitné vody a pak se zbavovat prázdných obalů. Pokud budete kupovat vodu ve 20 l barelech, tak až na příznivější cenu na vás čeká téměř totéž. Co ale dělat ? Jak si zajistit nezávadnou a chutnou vodu z kohoutku ? Pokud nechceme nadále zamořovat naše tělo a sponzorovat prodejce balené vody, tak musíme vzít řešení do vlastních rukou. Můžeme totiž zbavit sami vodu jejího nežádoucího složení (chloru, dusičnanů, průmyslových a zemědělských chemikálií i mechanických nečistot) pomocí vodního filtru. V současné době existuje mnoho druhů filtrů a nabídka se stále rozšiřuje. Při zakoupení filtru je nutné zvážit i okolnost, že většina filtrů, pokud nejsou u nich vyměňovány s dostatečným předstihem filtrační vložky, může způsobovat zhoršení vody. Při výběru filtrů se řiďte následujícími pravidly: Kupujte pouze filtry odzkoušené Státní zkušebnou. Zakoupíte-li filtr, dodržujte intervaly výměn filtračních vložek a nepřekračujte je! Při používání se držte návodu . Dávejte přednost filtrům s větším obsahem a kapacitou. Zeptejte se na funkčnost a stabilitu prodejní společnosti (nákup, dodání, záruka, reklamace, servis). Vědecké výzkumy prokázaly, že lidé, kteří během života pili čistou vodu, vypadají mladší, vitálnější a dožívají se vyššího věku. Poznámka: Tyto informace jsou výňatkem z odborných publikací MUDr. F.. Zámoly
|
|||
|
|
Na
obrázcích můžete vidět jak vypadají zanesené vodovodní rozvody v domě. A
to ještě nevidíme ty veřejné...
Mnoho lidí, kteří dbají na kvalitu konzumovaného jídla pije velice znečištěnou vodu z vodovodu. Uvědomte
si že nečistoty které jsou obsažené v takto získané vodě denně zaplavují vaše tělo. Vaše buňky, orgány se denně
musí „koupat“ v tomto biochemickém roztoku plném ve vyšších koncentracích toxických látek. Vodohospodáři sice
dělají, co mohou, ale všechno je příliš drahé na to, aby voda z vodovodního potrubí byla dostatečně kvalitní k pití.
V srpnu 2001 zpravodajství TV Nova zveřejnilo několik srovnání co se týče hygienických požadavků na vodní toky
a vodovodní vodu. Kde se například uvádělo, že na obsah toluenu je u vodních toků normou 50 jednotek, kdežto
u pitné vody 700. Oslovený odborník to komentoval tím, že živočichové žijící ve vodě tam musí vydržet 24 hodin,
všude je obklopuje voda, takže proto přísnější normy. Pro rekapitulaci ještě jednou: ročně se dopraví do našich
cév přibližně 2,5 milionů litrů krve a většina z 700 litrů ročně přijaté tekutiny pochází z pitné vody.
Naše pitná voda je upravována do minimálních standardů sedimentací, filtrací, chemickým zkvalitňováním
a desinfekcí chlorem. Ale toxické kovy, pesticidy, průmyslové chemikálie jsou stále v ní, včetně přibližně padesát
chemikálií používaných k čištění vody, mrtvých bakterií zabitých chlorem a karcinogenních trihalometanů z chloru.
Voda z kohoutku vás nezabije, krátkodobě ani neučiní nemocnými, ale není možné, aby vaše tělo správně
fungovalo na jedech.
Zcela oficielně se přidávají do vody kvůli její dezinfekci toxické chemikálie, jako např. chlorové sloučeniny.
Chlor reaguje s organickými znečistěninami, které někdy ve vodě zůstanou a vytváří trihalomethany –
chloroform (0,03 mg/l), bromoform, brom-dichlor-metan, dibrom-chlor-metan. Jsou to známé
karcinogeny, které zvyšují riziko rakoviny jater, tlustého střeva a konečníku a zdvojnásobují riziko rakoviny ledvin
a močového měchýře.